Roadtrip přes Kanadaské Rockies, Yukon až na Aljašku - Plán

Můj sen přestavět si auto na pojízdné bydlení = SPLNĚNO! Ano, toto byl můj sen již na Zélandu, bydlet v autě s postelí, kempovacím vybavením a nemít žádný časový plán, jen přibližnou trasu a užívat si každý den a místo právě takové jaké je 😊 I cesta je cíl…

Zde je celá naše trasa a jednotlivé oblasti jsou podrobně popsány v následujících článcích:

Auto a výbava

Pokud chcete v Kanadě nezávisle cestovat, tak auto je nutností…Autobusem se nikam moc nedostanete a stopovat se úplně nedoporučuje, obzvlášť pro holky a do některých vzdálených oblastí. Nechci nikoho strašit, ale visí tam hodně plakátů „missing“ (pohřešuje se) s fotkou, to je bohužel smutná realita, tak proč to riskovat?

Výběr auta byl trochu loterie, protože autům téměř nerozumím, ale Martin hodně pomohl, a i jeho kamarád mechanik ho odsouhlasil. Ve Vancouveru se několik Čechů živí jako automechanici a pomáhají krajanům, tak toho lze tímto způsobem za příplatek využít, ale máte aspoň trochu jistotu. Auto jsme koupili klasicky přes inzerát, hledali jsme van, abychom tam mohli spát, nebyl úplně starý a dovezl nás na Aljašku a zpátky. Naše cenová relace byla do cca 3000 dolarů.

Vybrali jsme Chevrolet Uplander z roku 2006 za $2400. První rada, kterou bych dala je, záleží na období, KDY auto kupujete. Například hodně lidí opouští Kanadu na podzim a potřebuje se aut zbavit, většinou jsou plně campersky vybavená a zařízená a často za dobrou a podprůměrnou cenu, protože lidi je prostě potřebují prodat než odjedou. Naopak na jaře se zvyšuje poptávka, a tudíž i cena. Většinou je problém vůbec nějaké sehnat a jsou drahé. My jsme bohužel sháněli auto na jaře…i proto jsme ho kupovali od Kanaďana bez camper vybavení a postele, ale to se dá všechno udělat. 😊

Naštěstí jsme měli přátele s vrtačkou a různým pracovním vybavením, a i zkušenostmi se stavbou postele. I s nákupem materiálu a stavbou nám to zabralo jedno odpoledne. Koupili jsme dřevotřískovou desku, několik prken jako podpěry a bylo hotovo. Dál jsme si sehnali molitanovou matraci, několik beden, které se daly zašoupnout pod postel – doporučuji si změřit jejich výšku – a pak už jen vybavení jako vařič, plastové nádobí, pánev, hrnec…to vše se dá levně sehnat např. v Armádě spásy a podobně. Možná se to zdá jako rozmar, ale vezli jsme si normální peřiny a polštář, bylo to příjemnější než spacák. Ten jsme samozřejmě také měli a využili, když bylo venku třeba -10 nebo šli na několikadenní hike.

Co s sebou za jídlo? Koupili jsme s sebou jen trvanlivé potraviny: těstoviny, rýži, ovesné vločky, oříšky, konzervy, čaje a podobné. Po cestě jsou jednou za několik dní vždy možnosti koupení čerstvých surovin. V Autě jsme neměli lednici, ze začátku bylo teplé počasí, tak jsme vše čerstvé hned museli zpracovat, ale na Aljašce už bylo kolem nuly, takže jako v lednici a nic se nekazilo 😊 Jediné, na co si dát pozor je, když přejíždíte hranici mezi CAN a USA, kde byste s sebou neměli vézt nic živočišného jako např. ovoce, zelenina, maso…

Ubytování

Jak už píši výše, tak jsme většinou spali v autě a neutráceli jsme za ubytování. Postel jsme měli pohodlnou a neměnila bych za nic na světě. No dobře, ta sprcha mi chyběla, ale člověk si zvykne a dá se koupat v jezerech a v různých kempech, když pak už byla zima.

A jak jsme místa na přespání nacházeli? Technologie vládnou světu, takže bez smartphonu se v dnešní digitální době člověk neobejde, takže vám je jasné, že jsme měli v telefonu stažené aplikace, které doporučují místa k zastavení a přespání. Kombinovala jsem dvě, podle oblasti. Ale na co bych upozornila, že apky fungují online, takže když jsme neměli signál, tak se nám nenačetla mapa a byl to průšvih. Proto jsem vždy hlídala místa, když jsme se oblevili na signálu a přibližně jsem věděla, kam ten den dojedeme, a mapu v aplikaci jsem si načetla, aby mi to zůstalo zobrazené nebo si udělala printscreen. Používala jsem hlavně dvě: WikiCamps a iOverlander – místo tam je vždy popsané, zda se tam platí, jestli jsou tam toalety, příjezd a najdete tam i kempy a další možnosti ubytování. Nás tyto apky zavedly na překrásná místa na břehu jezer, řek i uprostřed pustiny stejně jako nám pomohly najít místa na přespání uprostřed měst – tam hlavně u supermarketu Wlamart. Kempování „na divoko“ je v Kanadě i Americe nelegální, proto nesmí být auto vidět ze silnice, na to si dávejte pozor.

Musím říct, že tato svoboda a blízkost přírodě byl asi jeden z největších zážitků z tohoto roadtripu. Večer slyšíte vít kousek od vás vlky, pozorujete úplněk nad bezejmenným jezerem, usínáte za šumění mohutné řeky Yukon a v noci vás budí světlo od polární záře…Tyto zážitky nejdou dost dobře popsat, to se musí zažít a právě Kanada je na to ideální, protože málokterá země je tak málo osídlená s tak nádhernou přírodou jako právě tato země…

Trasa

Trasu jsme přesně danou neměli a bylo to super. Měli jsme hlavní cíl Aljašku a až po cestě zjišťovali, co je kde k vidění nebo se dá zažít. Ano, asi jsme hodně věcí minuli, ale nám to takhle vyhovovalo a užívali jsme si to 😊. Stěžejní body naší trasy byly: Rockies, Alaska Highway, Whitehorse, Aljaška a co nás cestou cvrnkne do nosu.

Vyjížděli jsme 4.8.2018 a bohužel jsme byli ovlivněni dvěma zásadními událostmi…první se týkala Martina, který měl hrozné bolesti zad – pár dní před odjezdem se mu kousl nerv a málem jsme neodjeli, ale byl statečný a vše překonal a po cestě se postupně dal dohromady. Druhá se týkala požárů v BC, které ten rok byly obrovské. Proto je dobré se zaměřit i na termín návštěvy oblasti Rockies, právě v srpnu se často stává, že veliké oblasti hoří a prakticky nic nevidíte, kouř se nese na na stovky kilometrů a některé oblasti jsou i zavřené. Takže i když jsou neviděli skoro žádný požár, celý dojem z Rockies je velmi kouřový…:/ Jen jeden den se nám vyvedl a bylo aspoň něco vidět a užili jsme si ty nádherné barvy jezer, které vídáme na fotografiích.

Rozpočet

Rozpočet žádný přesný nebyl, něco nás stála postel a vybavení, ale to jsme se vlezli do 200 dolarů. Největší položkou byl samozřejmě benzín. Celkově jsme ujeli kolem 30 000 km (i s cestou po západu USA), a to už je velký počet plných nádrží. Jedna nádrž stála cca $60 a ujeli jsme na ni okolo 500 km dle terénu. V pustinách je opravdu dobré hlídat značky, za jak dlouho bude další benzínka – ano píšou to tam, abyste se nedostali do maléru. Dál jsme utráceli za jídlo, v každém větším městě je supermarket, nakupovali jsme na několik dní dopředu. Do restaurací jsme chodili jen někdy a na místní speciality, to stálo 15–35 dolarů. Za ubytování jsme téměř neutráceli, pokoj jsme si za celou dobu dopřáli 3x, noc stála cca $100. A položku za výlety a vstupy vyčíslenou nemám, ale kvůli tomu jsme tam vlastně jeli, tak jsme to moc neřešili, i když výlety na raftu, letadlem apod jsme si odpustili, ty byly fakt drahé. Co je určitě dobré pořídit, tak Discovery Pass, což je roční vstupné do národních parků Kanady. Doporučuji možnost Family za $145, který platí až pro 7 osob. Často Pass prodávají lidí na FB, když už ho nepotřebují anebo ho tam pak můžete prodat vy, tím se vám zas nějaké náklady vrátí zpět. To samé mají i v USA, kde opět prodávají roční pass.

Celkově mě ty 3 měsíce stály do $6000, včetně nákupů v Americe a že jich bylo :D