Zlatá horečka Yukonu

O zlaté horečce na Yukonu/Klondiku nejspíš slyšel každý a pojem Dawson City k této éře pobláznění hledáním zlata neodmyslitelně patří. Na konci 19. století objev zlata znamenal přesun skoro 90 000 lidí do této oblasti se snem zbohatnout. Jak to tak bývá, podařilo se to jen malému množství lidí a po pouhých 3 letech od objevení prvního naleziště se začali lidé přesouvat směrem na Aljašku za dalšími nalezišti. Sláva a věhlas Klondiku a Dawson City ovšem přetrval do dnešních dnů, dnes město žije hlavně díky turistice a nádherné přírodě.

Yukon je ale mnohem víc než jen zlatá horečka. My jsme projeli jen malý kousek provincie, která sahá daleko na sever a vládne zde nespoutaná příroda. Je zde jen málo cest, kudy se dá území projet, ale i tak určitě stojí za návštěvu. Hranice mezi Aljaškou a Kanadou byla udělána jako přímka na papíře, celá oblast je ovšem navzájem propojená a platí tu stejná zákony přírody.

Whitehorse

Hlavní město teritoria je Whitehorse od roku 1953, ale svou významnou roli hrálo už dříve. Leží na 918. míli Alaska Highway na řece Yukon River a sloužilo jako významné překladiště materiálu z železnice a také přístaviště. Lidé směřující na sever zde mohli doplnit zásoby, nakoupit nářadí potřebné pro těžbu zlata, a naopak poslat náklad zpět.

V současnosti zde žije necelých 32 tis. obyvatel, což je převážná většina ze 40 tisíc lidí žijících v tomto teritoriu. Město dostalo jméno po peřejích na řece Yukon, které připomínaly bílou hřívu koně. Bohužel jsou nyní zaplavené přehradou.

Centrum je směs moderních domků se starými dřevěnými budovami, které se snaží vláda zrekonstruovat a zachovat. Najdete zde různá muzea, starý kolesový parník, kterým připlouvali hledači zlata nebo se můžete jít projít až k hrázi přehrady Schwatka Lake, kde uvidíte názorně postavený rybochod. Yukon River je významným trdlištěm lososů, kteří migrují až z oceánu, aby se v horních úsecích řeky vytřeli. Bohužel lidské překážky jim stojí v cestě, ale zde je právě krásná ukázka, jak jde koloběh přírody zachovat. Mají tu dokonce i prosklenou část, kde můžete lososy pozorovat, jak proplouvají skrz. Jediná podmínka je zde být v době jejich migrace, která začíná někdy v září (každá řeka to má trochu jinak).

I když jsme se snažili šetřit, tak na zážitcích a jídle jsme si dopřávali. Proto jsme navštívili vyhlášenou restauraci Klondike Rib & Salmon, kde jsme ochutnali místní speciality jako steak z bizona, lososový filet nebo aljašského halibuta a krevety. Na místo u stolu se často v Americe stojí fronty, pokud je vyhlášená. Není to jako u nás, že když někam přijdete a není místo, tak jdete dál, ale je tam pro vás nachystaná lavička a prostě čekáte.

Ve městě se nachází také mezinárodní letiště, a právě zde, se k nám na další 3 týdny připojil kamarád Míra, aby s námi poznal Aljašku. Můžete si zde samozřejmě půjčit auto, pokud sem přiletíte, nakoupit zásoby a naplánovat další zastávky v cestě po Klondiku.

Z Haines Junction (Can) do Haines (USA)

Krátký, ale za to intenzivní výlet na území Aljašky, který nám přinesl první setkání s medvědy grizzly. Tuto zajížďku bych určitě doporučila každému, nejenže samotná cesta je nádherná, i městečko Haines má co nabídnout. Musíte zde překročit hranici do USA, ale celníci zde jsou milí, setkávají se hlavně s turisty. Do města sjíždíte kolem širokého koryta řeky Chilkat River, která ústí do moře, a hned nás zaujal nádherný velký orel bělohlavý sedící na jedné z klád u vody. Haines má poklidnou atmosféru malého rybářského městečka, které získalo velkou důležitost opět při zlaté horečce, protože zde připlouvalo mnoho lodí s lidmi dychtícími po zlatu. Nyní je zde přístav kousek za městem a každoročně sem připlouvají turisté z ostatních států Ameriky. Mnoho lidí sem jezdí v období od října do února za pozorováním orlů bělohlavých do Alaska Chilkat Bald Eagle Preserve, je zde prý nejvyšší koncentrace těchto orlů na světě. Vládne zde ovšem i krutá zima, kterou mohou však návštěvníci využít k zimním radovánkám jako je stále populárnější heliskiing.

My jsme zde byli na začátku září, i tak bylo počasí už poměrně chladné – v noci klesaly teploty k nule. To nás však nemohlo odradit od spaní v autě a vaření/žití venku 😊 Zaparkovali jsme na pobřeží moře a užívali si výhledy na kopce stoupající hned od hladiny vysoko do nebe.

Pro nás největším zážitkem bylo pozorování medvědů grizzly, kteří v toto období pravidelně chodí lovit lososy. Jedná se především o určité konkrétní místo: řeka Chilkoot River je v jednom místě přehrazena mřížemi, které zachycují některé migrující lososy, a tím pomáhají medvědům k jejich snazšímu ulovení, obzvlášť medvíďatům, které ještě nemají takové zkušenosti. Vše je ve vší bezpečnosti pod dohledem strážců přírody. A na vás je zbytečně neriskovat a chovat se se vším respektem. Místo se nachází mezi Lutak Inlet a jezerem Chilkoot Lake, kde jsme pozorovali hrající si lachtany a určitě vám ho poradí v místním informačním centru.

Haines mě opravdu mile překvapilo a i jsme plánovali, že bychom mohli jet zpět do Vancouveru odtud trajektem, ale odradila nás cena, která je opravdu vysoká v porovnání s projetým benzínem. Tak třeba příště 😊.

Z Whitehorse do Dawson City

V okolí města můžete podnikat spoustu různých aktivit od raftingu, horké prameny, po různé sporty a návštěvy přírody. My jsme si vybrali Yukon Wildlife Preserve, což je rezervace pro divoká zvířata, kde si je můžete prohlédnout, když na ně nemáte v přírodě štěstí. A především toto centrum pomáhá zraněným jedincům nebo osiřelým mláďatům, kteří by bez pomoci nepřežili. Mojí největší touhou bylo spatřit „můse“ (moose = los), který je bohužel vyhledávaným cílem všech lovců kvůli jeho parohům. V divoké přírodě se nám podařilo několikrát potkat můsici, ale samce jsme viděli právě až tady. Jinak zde najdete 12+ různých druhů zvířat typických pro toto území jako je například bizon, jelen karibu, jelen, horská koza, arktická liška atd. Vstupné do parku je $17 a všechny další potřebné informace najdete na jejich stránkách yukonwildlife.

Kousek od rezervace můžete navštívit horké prameny Takhini Hot Springs, kde je i kempoviště a potřebné zázemí.

My jsme však pokračovali dál na sever po silnici číslo 2 – ano, opustili jsme na chvíli Alaska Highway, jen abychom se na ni zas napojili již na aljašském území. Do Dawson City nás čekalo přes 500 km, ale vše potřebné na cestu jsme měli – zásoby jsme doplnili ve Whitehorse, tak cesta příjemně ubíhala za rušného hovoru s Mírou, což pro nás po měsíci jen ve dvou bylo velmi příjemné zpestření 😊.

Udělali jsme si krátkou zastávku na protažení u peřejí Five Finger Rapids na 380. km Klondike Highway, které představovaly velké nebezpečí parníkům plujícím do Dawson City. Řeka je v tomto místě rozdělena ostrovy na 5 kanálů, z nichž jen jeden je správný. Potopilo se zde několik parníků, protože vybrali špatný kanál na průjezd.

Tombstone Terriotrial Park

Několik kilometrů před Dawson City jsme si udělali ještě malou zajížďku po štěrkové cestě č. 5 do Tombstone Teritoriálního Parku. Bylo nádherné odpoledne, vše zalité sluncem a okolní krajina se pomalu barvila do odstínů žlutě a červeně…přichází podzim. I když jsme zde strávili jen jedno odpoledne, toto místo mě nadchlo, z okolních kopců byl cítit klid, nikde nikdo nebyl. Na 71,5 km je Tombstone Interpretive Centre a krátká procházka cca 2 km na vyhlídku Tombstone Ridge Viewpoint, která vede kolem širokého vádí řeky North Klondike River.

Jediný šrám na duši odneslo naše autíčko, kterému míjející kamion na štěrkové cestě odstřelil kamínek přímo do rohu předního skla a vyštípl se tam poměrně velký kus. Bohužel se rozjela i prasklina přímo do řidičova výhledu…:/ snad každé auto v této oblasti má rozbité přední sklo, což je na tamních silnicích pochopitelné, ale tohle nás mrzelo o to víc, že stačilo 4 cm a kamínek by šel mimo.