Kanadské Rockies, Skalisté hory

Kandské Rockies jsou perla všech turistů a milovníků přírody. Oblast nekonečných hor, jezer a divokých zvířat, jenže v dnešní době i spousty návštěvníků. Chtěla bych na začátek poznamenat, že téměř v každé oblasti Kanady naleznete nádherné treky, výhledy a krásnou přírodu, proto je velmi těžké navštívit všechno, člověk si prostě musí určit priority, bohužel…☹  

Na tyto místa jsem se těšila moc, měla jsem doporučené různé trecky, naplánované návštěvy jezer podle fotografií i doporučení kamarádů. Ale jak se říká: člověk míní, osud mění… a nám ten osud v téhle oblasti opravdu moc nepřál. Bohužel celou dobu, co jsme tu byli, tak byl velký opar a smog z požárů v okolí, takže jsme toho viděli málo a chodit někam na výšlapy vůbec nemělo smysl. Zaprvé bychom nic neviděli a zadruhé dýchat všudypřítomný kouř se nám opravdu nechtělo. Navíc Martin měl stále bolesti zad, takže to dopadlo tak, jak to mělo být. Proto jsme to vzali jako „američtí“ turisté a sice jsme ta místa projeli, ale bohužel nešli žádné větší výšlapy a túry. Aspoň máme o to větší důvod se tam vrátit zpátky 😊.

Před návštěvou jakéhokoliv národního nebo i regionálního parku je dobré si zjistit aktuální informace na oficiálních webových stránkách. Najdete zde užitečné rady, doporučení, poplatky, pravidla, mapy a vše, co byste měli vědět před cestou. Tyto informace vám dají samozřejmě i v informačních centrech, která jsou velmi propracovaná a opravdu krásná a stylová.

Glacier National Park

Národní park založený již roku 1886, když jeho území o pár let dříve proťala kanadská železnice, díky níž bylo území objeveno a prozkoumáno. Nachází se zde přes 400 ledovců a na vrcholcích hor napadne ročně až 23 m sněhu, což činí z této oblasti také jednu z nejaktivnějších lavin na světě.

Nejnavštěvovanější částí je Rogers Pass, jelikož zde vede jak železnice, tak trans kanadská dálnice, ale i pro svou krásu a divokost. Dříve zde byl hotel a živý turistický ruch, ale i tento populární hotel smetla lavina a upadl v zapomnění. Nicméně horské stezky vybudované na konci 19.stol. přetrvaly a jsou hojně využívány i nyní. Průsmyk je velmi oblíben mezi skialpinisty, kteří si užívají nádhernou přírodu a výhledy na horské velikány pokryté ledovci.

My jsme tento park měli jen jako krátkou zastávku, prošli jsme si jeden krátký okruh u trasy Abbott Ridge Trailhead s krásnými výhledy a naučnou stezkou. Pak jsme pokračovali dál směrem k dalším národním parkům.

Yoho National Park

Hned dalším národním parkem v pořadí je Yoho NP, který byl založen ve stejný den roku 1886 jako Glacier NP a jsou tak druhými nejstaršími národními parky v Kanadě. Centrem je městečko Field, jež dřív složilo jako stanice pro lokomotivy, které pomáhaly vlakům překonat veliké stoupání na trase železnice. Později byl vystavěn spirálovitý tunel, který je nyní turistickou atrakcí.

Dalším místem k návštěvě je impozantní vodopád Takakkaw s výškou 384 m, je tak druhým nejvyšším vodopádem v Kanadě. Vycházka k němu je krátká a již z dálky slyšíte burácející hukot padající vody. Můžete dojít až velmi blízko k patě vodopádu, jen se připravte na osvěžující sprchu tříštící se vody. 😊 Určitě byste neměli vynechat návštěvu Emerald Lake, které láká svou tyrkysovou barvou a snadnou dostupností autem. Od jezera můžete podniknout několik procházek různé náročnosti a pokud vám to finanční situace dovolí, tak se ubytovat v hotelu přímo na břehu jezera a užít si nádherné, klidné ráno uprostřed přírody.

Opět v parku můžete strávit několik dní a zažít spousta dobrodružství, kochat se krásami divoké přírody a čerpat tu energii.

My jsme však směřovali dál do asi nejznámějšího národního parku v Kanadě, a tím je Banff National Park.

Banff National Park

Nejstarší národní park Kanady založený již roku 1885 původně chránil malou oblast s horkými prameny, ale postupně se chráněná plocha rozšířila na dnešní velikost. Společně s okolními národními parky Jasper, Kootenay a Yoho a 3 provinčními náleží do lokalit světového dědictví UNESCO jako Parky kanadských Skalistých hor. Za své objevení opět vděčí kanadské železnici, která území protíná a dovezla sem první turisty. Nyní je to asi nejpopulárnější oblast, kam se ročně vydávají tisíce návštěvníků.

Centrem oblasti je městečko Banff, které nabízí vše, co si návštěvník přeje. Najdete tu špičkové ubytování, restaurace, wellness, a zároveň tu pamatují i na turisty s nížším rozpočtem a kempery. Bohužel jediný problém je, že v hlavní sezóně je třeba si místo ve vybraném kempu rezervovat dostatečně dopředu, protože pak je člověk rád za cokoliv.

My jsme spaní řešili přes již zmíněné aplikace, kde dvakrát jsme spali na jednom parkovišti zadarmo a jednou na záchytném parkovišti pro ty, kteří nenašli místo v kempu. Nejvíc tam samozřejmě bylo karavanů a sem tam upravené auto jako jsme měli my. Takto přestavené vany jsou specialita Čechů a Slováků, ale samozřejmě potkáte i další cestovatele.

A jaká jsou nejkrásnější a zároveň nejnavštěvovanější místa parku? Určitě nemůžete minout jezero Lake Luise známé pro svou zelenomodrou barvu, krásný hotel Fairmont na jeho břehu a okolní horské velikány, které jezero obklopují. Bohužel díky dobré dostupnosti autem je zde velké množství turistů, každý si chce udělat fotku s proslulým panorama nebo se projet na lodičce po jezeře a získat tak úplně jinou perspektivu výhledu. Už o poznání méně turistů si udělá procházku okolo břehu až na jeho konec a ještě míň lidí se vydá na výšlap na vyhlídku nad jezero. Je možné zde projít několik okruhů různé náročnosti. My jsme zvolili střední cestu a pokochali se výhledy na nádherný hotel, který je též velmi oblíbený v zimě, kdy jezero zamrzne a můžete tu bruslit nebo se procházet v závějích sněhu.

Kousek od vesnice Luise se nachází pro mě asi nejkrásnější jezero Lake Moraine, které mě uchvátilo svou tyrkysově modrou barvou. Leží v Údolí deseti vrcholů, jejichž štíty se v něm odráží. K jezeru vede několik km dlouhá cesta, která je uzavřená a pouštějí sem jen určitý počet aut kvůli kapacitě parkoviště. Musíte tam být buď velmi brzy ráno kolem 6 nebo si zaplatit nějaký shuttle bus, který tam jezdí anebo jako my: stát poblíž s výhledem na zátarasy a hlídat až to strážce pro pár aut otevře 😊 chce to trpělivost a rychlost, ale nám se zadařilo. Jen jsme tam byli hodně brzy ráno a slunce bylo ještě schované za hřebenem, takže jsme museli čekat. Ideální je to asi dopoledne, jen je menší pravděpodobnost, že se tam dostanete autem. Kolem jezera se můžete kus projít, půjčit si lodičku a projet se na něm nebo navštívit místní hotel s občerstvením a suvenýry. Je zde také možnost ubytování, ale cena samozřejmě odpovídá vyhlášené lokalitě. Každopádně by to byl krásný zážitek 😊.

Dalším krásným jezerem je Peyto Lake, které má připomínat svým tvarem vlka. Opět vás okouzlí nádherná jasná tyrkysová barva vody, jež je tak specifická pro ledovcová jezera. Nejvíce vynikne za slunného dne. Bohužel my jsme stále měli velký opar z letních požárů a sice jsme siluetu jezera viděli, ale nebylo to nic ohromujícího. K vyhlídce na jezero musíte překonat něco málo přes 100 výškových metrů, ale za odměnu se vám otevře krásné údolí. I zde bývá dost lidí, takže jsou alternativy dalších vyhlídek s náročnějším výstupem.

Trasu, které jsme nepodnikli: Vícedenní trek k Mount Assiniboine. Bohužel tento a mnoho dalších jsme museli vynechat, z již zmiňovaných důvodů – kouř z požárů kvůli němuž bylo vše v oparu a nedalo se dobře dýchat a Martinovo zranění zad. Aspoň máme dobrý důvod se tam opět podívat. Tento výlet s úžasnými výhledy nám doporučilo hned několik cestovatelů a vypadá opravdu nádherně.

Možností, kam vyrazit, je zde opravdu hodně – od několikahodinových túr přes několikadenní s různou náročností. Vše je možné nastudovat na stránkách Národního parku Banff.

Jasper National Park

Trochu opomíjený národní park, který je ovšem svou rozlohou největší. Sousedí s NP Banff a určitě stojí za návštěvu, jelikož může nabídnout méně turistů, veliké ledovcové splazy, nádherná jezera a v neposlední řadě nedotčenou divokou přírodu.

Doporučuji projet si silnici Icefields Parkway, která spojuje Lake Luise s Jasperem, a po cestě je spousta nádherných zastávek, výhledů a možných procházek. Jedním z největších a nejdostupnějších ledovců je Columbia Icefield neboli Athabasca glacier. Silnice vede velmi blízko, je zde veliké informační centrum, kde si můžete zaplatit tour v ledu se zkušeným horským vůdcem nebo se projít po proskleném chodníku Columbia Icefield Skywalk. Naše realita byla opět smogová, proto jsme nafotili, jak by to mělo vypadat a nějaké bližší prozkoumávání jsme vzdali a pokračovali dál. Krátká zastávku u vodopádů Athabasca Fall byla příjemným zpestřením této kouřové situace a velmi vítanou procházkou kolem divoké soutěsky, kudy se za mohutného dunění valí valí voda.

Naším dalším cílem bylo překrásně do modra zbarvené jezero Maligne Lake, ke kterému se jede přes městečko Jasper, jezero Medicine Lake a po téměř 60 km k němu dojedete. My jsme to u Medicine Lake vzdali, protože kouř byl stále všudypřítomný a nemělo cenu jezdit tak daleko, abychom byli z té šedi zklamaní jako u Peyto Lake. Můžete zde vyrazit na různé túry nebo se lodí dostat až do vzdálených částí jezera, kde jsou kempy pro přenocování, takže určitě překrásný zážitek uprostřed divočiny mimo civilizaci.

Místo toho jsme se zastavili na další krátkou procházku v Maligne Canyonu, kde kopírujete tok divokého přítoku řeky Athabasca River. Říčku různě přechází přes mosty, kocháte se jejími vodopády, kaskádami, tůněmi a obdivujete se přírodě, jak toto všechno dokázala vytvořit. Voda je opravdu neskutečný živel, který si najde cestu téměř vším.