Kauai, tropický ráj

Kauai, nejstarší z hlavních havajských ostrovů, je nádherně zelený a přezdívá se mu Ostrov zahrad. Je mým oblíbeným asi proto, že si zachoval svoje kouzlo a takovou mystičnost. Jako jediný není obehnán silnicí kolem dokola, kromě pobřeží je vnitrozemí málo obydleno a z deštivé strany překypuje bujnou vegetací. Učarovaly mi jak pláže, tak hory jakoby vystupující z vody. Skvostem je pobřeží Na Pali, které je neobyčejné svou nedostupností, proměnlivým počasím a malebností. Na ostrově jsem byla dvakrát a stále je co objevovat.

Raritou oproti ostatním ostrovům je všudypřítomný kohout. Ten je zde považován za posvátné zvíře a nikdo mu nesmí ublížit. Nejvíc je budete milovat za svítání tak od 4. ranní, kdy začínají kokrhat, a to se opravdu spát nedá. :D

Východní pobřeží

Ostrov je poměrně malý a snadno ho projedete během 2 dnů, ale doporučuji zde zůstat minimálně 4. Přiletíte to městečka Lihue a nejlepší je zase si půjčit auto. My měli domluvený van, kde můžeme i spát, takže jsme nemuseli řešit žádné ubytování ani rezervaci kempů. Vyzvedl nás Čech žijící právě zde, který půjčuje auta krajanům, takže to bylo moc příjemné a zároveň jsme dostali spoustu užitečných informací, které se nám hodily. První den jsme si dali oddychový, nakoupili jsme jídlo a prozkoumali východní pobřeží přezdívané Coconut Beach. V této části toho není moc k vidění, ale za zmínku stojí nejlidnatější městečko Kapaa, kde si můžete půjčit kajak a podniknout výlet proti proudu řeky Wailua, jediné splavné na Havajských ostrovech, nebo navštívit místní pláž a zasurfovat si. My jsme se zajeli podívat na vodopád Wailua Falls, který je poměrně vysoký a mohutný. Voda padá do oválné propasti a pod vodopádem se dá i koupat ve vytvořeném jezírku. Cesta dolů je dost strmá, kluzká a určitě není vhodná pro méně fyzicky zdatné návštěvníky. Osvěžení v parném dni však velmi potěšilo.

Severní pobřeží

Severní pobřeží je jedna z nejkrásnějších částí, kde je spousta věcí k vidění a také míst na koupání a obdivování přírody. Jedna z krásných pláží, kde je i kemp je například Anini Beach. Kousek od ní je Kilauea Lighthouse, bílý maják tyčící se nad útesy.

Když budete pokračovat dále po silnici, tak dojedete do městečka Hanalei, které má velmi příjemnou atmosféru a určitě byste neměli minout velmi populární vyhlídku na Hanalei National Wildlife Refuge. Můžete se zde vykoupat a občerstvit. My jsme chtěli pokračovat dál na konec silnice 560, ale bohužel v roce 2018 zde byly tak silné deště, že strhly s sebou velkou část silnice a několik domů. Když jsme zde byli my v květnu 2019, tak tato část ostrova byla pro turisty stále uzavřená, takže jsme se dál bohužel nedostali. Nicméně jsem Kauai navštívila v roce 2009 a tento poslední kus cesty na mě udělal velký dojem. Doporučila bych se vykoupat na pláži Tunnels Beach, kde jsou v moři takové přírodní písčité tunely mezi kameny a často zde potkáte při koupání želvy. Dále mě okouzlila Haena Beach, za kterou se tyčí vysoké zelené kopce a společně s tyrkysovou barvou moře jsou to nádherné scenérie.

Takovou kratičkou zastávkou po cestě na konec ostrova je Maniniholo Dry Cave, jeskyně, která je pod převisem skály. Když dojedete na konec silnice, tak zde můžete zaparkovat auto, ale často tu bývá velmi plno obzvlášť v hlavní sezóně. Dříve se zde vyráželo na Kalalau Trail, který vás provede skrz NaPali Coast, ale nyní je treck zavřený a prý neschůdný. My jsme vyrazili alespoň kousek podél pobřeží, odkud jsou nádherné výhledy na moře, a po chvíli jsme uhnuli vlevo proti proudu jedné říčky k našemu cíli Hanakapi´ai Falls. Už samotná cesta tam je velmi zajímavá, vede přes kameny, několikrát musíte vodu překročit, proplétat se mezi větvemi a odměnou vám bude 90 metrů vysoký vodopád. Ve vzniklém jezírku se můžete osvěžit a zaplavat si.

Celé severní pobřeží leží na tzv. deštivé straně, tudíž je zde dostatek srážek a roste tu bujná vegetace. Je to moje oblíbená část ostrova, ta svěží zeleň je nádherná a vše zde překypuje životem.

Jižní pobřeží

Pomalu jsme se začali přesouvat přes jižní část ostrova na východ. Zde je asi nejvíce vidět kontrast mezi severem a jihem, který leží ve srážkovém stínu nejvyšší hory Waialeale vysoké 1560 m, což je zároveň nejdeštivější místo na světe. Spadne zde průměrně 12 344 mm srážek za rok.

Ale zpět k jižnímu pobřeží…najdete zde krásné pláže, spoustu hotelů a ideální podmínky pro odpočinek a načerpání sluneční energie. Nejoblíbenější je Poipu Beach a její okolí. My jsme tu strávili jedno odpoledne, vykoupali se, prošli se k Shipwreck Beach a Makawehi Point, ze kterého je krásný výhled na pláž a moře. Při troše štěstí můžete zahlédnout pod sebou i želvy a ryby. Užili jsme si tu i krásný západ slunce a ráno už jsme pokračovali na západní pobřeží.

Západní pobřeží

Krásné a divoké, jedinečné a nepřístupné…takové je Na Pali Coast. Část pobřeží, která je tak unikátní, že vám přijde jako by nebyla ani z tohoto světa. I proto sem zavítalo mnoho filmařů a Na Pali můžete spatřit ve filmech jako je Jurský park, Dobyvatelné ztracené archy nebo seriál MASH. Vede sem klikatá a strmá silnice číslo 550, ale za to s překrásnými výhledy. Jako první se za vámi objeví výhled na pobřeží a moře, které na chvíli ztratí z dohledu, aby se za nedlouho zase objevilo před vámi. Silnice vede skrz kaňon Waimea Canyon, který je přirovnávám ke Grand Canyonu na pevninské Americe. A nutno přiznat, že nějaká podoba tam bude, i když Waimea Canyon není tak rozsáhlý. Doporučuji zastavit se na vyhlídce na vodopád Waipo´o Falls, které dominují širokému údolí. V celé oblasti je mnoho impozantních vodopádů, které jsou ale většinou nepřístupné a jediná možnost, jak je spatřit, je ze vzduchu. K Waipo´o Falls ovšem vede kratší treck skrz les, který je možno podniknout a dostat se až na hranu padající vody. Je tam jeden mezistupeň s lagunkou, ve kterém se lidé koupají. Opět je odtud nádherný výhled do kaňonu, tentokrát z jiné strany než ze silnice.

Silnice se klikatí kolem možné zastávky u malého historického muzea, informačního centra a kempu, a dál stoupá až ke dvou velkým vyhlídkovým místům na rozeklané pobřežní skály. Prvním z nich je Kalalau Lookout a na konci silnice je Pu´u O Kila Lookout, který nabízí nádhernou podívanou na rozeklané strmé skály. Je dobré sem zajet brzy ráno, kdy je pravděpodobnost nejhezčího počasí a výhledů. Později se tvoří mraky a mlha, která často celý výhled zakryje. My jsme v oblasti přespávali, takže ranní paprsky nám vše pomalu nasvítily a my si užili atmosféru bez lidí a v tichu rozbřesku. Později sem přijíždí hodně návštěvníků a také klid přírody hodně narušují všudypřítomné helikoptéry a vyhlídková letadla, která bez přestávky krouží nad Na Pali Coast a džunglí, kde vyhlíží majestátní vodopády dostupné právě jen ze vzduchu.

Podniknout vyhlídkový let či nepodniknout? To jsme se sami sebe ptali…naše dilema vyřešilo počasí, které nám moc nepřálo a my už neměli čas čekat další dny, jestli ano nebo ne. A také otázka financí, protože lety jsou čím dál dražší, takže je třeba vyčlenit cca $300 a více na tento zážitek. Můžete se tam podívat ještě vyhlídkovou lodí nebo na kajaku, to jsou levnější varianty, ale myslím, že let je asi největší atrakce. Zpětně toho trochu lituji, že jsme se nad Na Pali neproletěli, ale viděli jsme jiné věci a zas bychom třeba nepodnikli krásný treck právě s vyhlídkou na pobřeží a ztracený vodopád, ke kterému se jen létá. Procházka nám zabrala několik hodin, i jsme se chtěli několikrát otočit, že to není nic moc, ale jsem moc ráda, že jsme vytrvali a nevzdali to. Čekal nás dech beroucí výhled, který stál opravdu za to. Hike se jmenuje Nu´alolo Vista Trail.

Poslední noc na ostrově jsme strávili na Polihale Beach, izolované pláži, kam moc lidí nedojede i kvůli nezpevněné cestě, ale určitě stojí za to. Čeká vás široký písečný pruh hned u úpatí skal začínajícího Na Pali Coast. Odtud vyrážejí kajakáři, když se jedou kochat rozeklaným pobřežím. Jinak je zde jen pár turistů a místních, kteří sem jezdí trávit volný čas s rodinou. My si užili krásný večer, plný hvězd a ranní koupání se snídaní na pláži.